Telefon: +420 602 123 510 | Email: myslivcipraha56@gmail.com | Adresa: Sídlištní 136/24, Praha 6 - Lysolaje, 165 03 | ČÚ: 2700987706 / 2010 | IČ: 67777376

Datová schránka: iugxmtw | Úřední hodiny: PO a ČT od 15:00 do 18:00

Kroužky

Povídání o myslivosti ve třídě 1.C v ZŠ Radotín.

Před příchodem mrazivých dnů, dne 29. listopadu 2022, jsem navštívil třídu 1.C v ZŠ Radotín, pro kterou jsem připravil povídání o myslivosti.
Musím se ale hned na začátku přiznat, že jsem povídání nepřipravoval sám. Aby se děti cítily příjemně a přirozeně, poprosil jsem o pomoc svého syna Františka, který svým spolužákům pomohl najít všechny odpovědi na mé otázky a přidal k nim, ze svého pohledu, plno dalších zajímavých informací.

K našemu prvnímu dotazu „Kdo už někdy byl v lese a co tam můžeme vidět?“ se vyrojil les rukou nahoře a strhla se lavina odpovědí. Děti hbitě reagovaly a začaly chrlit jednu odpověď za druhou. Odpovědi jsme rozdělili do několika tematických skupin, ke kterým jsme dále rozvíjeli diskuzi. Vyprávěli jsme si o tom, jak se chovat v přírodě, jaká zvěř žije v lese a na poli, kdo je to myslivec a jaké je jeho poslání.
Jelikož se blíží chladné počasí, tak jsme pokračovali s tématy „Jak se mění příroda na podzim a v zimě, co dělá v tento čas zvěř a jak ji správně přikrmovat“. Vysvětlili jsme dětem, proč nepředkládat zvěři pečivo a dali jsme jim tipy, čím ji správně přikrmovat. A jelikož se blíží Vánoce a mnoho lidí zdobí v lese „vánoční stromky“ pro zvěř, tak jsme upozornili na neduhy, které se u této aktivity činí a čemu se vyhnout.
Co jsem se doslechl od Františka, tak děti na něj měly plno dalších otázek i po mém odchodu ze třídy, a dokonce neustávaly ani v následujících dnech. Mám velkou radost, že děti povídání takovýmto způsobem zaujalo!

Děkujeme žákům třídy 1.C za opravdu živou diskuzi, paní učitelce Kodišové za pozvání, panu Brejchovi za propůjčení shozů a ČMMJ za poskytnutí propagačních materiálů.
V neposlední řadě chci poděkovat svému synu Františkovi, který nakreslil pro své spolužáky diplom a se kterým jsme po večerech vše připravovali.
Věřím, že toto povídání bylo první vlaštovkou našich setkávání. Už se moc těšíme na příště. Tak ahoj a „Myslivosti zdar“!

Evžen Zdráhal, čekatel na člena v Mysliveckém sdružení Řeporyje a člen ČMMJ OMS Praha 5 a 6


Spolupráce pražských myslivců s Mateřskou školou na Dlouhém Lánu.

Beseda s myslivci.

Dne 8. listopadu navštívili zástupci Mysliveckého sdružení Řeporyje a členové ČMMJ OMS Praha 5 a 6 Mateřskou školku na Dlouhém Lánu v Praze 6. Školkou jsme byli osloveni před čtyřmi lety. Děti ve školce sbírají žaludy a kaštany již několikátou sezónu a v minulosti je předávaly myslivci, který s nimi, při odvozu, besedoval o životě zvěře v lese. Na podzim 2019 se ale jeho telefon odmlčel. O důvodech přerušení vztahů můžeme jen spekulovat; prý se jednalo o staršího člověka. Ve školce nelenili a na webu si vyhledali kontakt na nejbližší myslivce. Přes kancelář našeho OMS jsme se tedy školky ujali my. Po odeznění pandemie čínské chřipky jsme obnovili pravidelné podzimní návštěvy včetně besed o zvěři v našem okolí.

Přípravě besed, včetně jejich náplní, se věnuje kulturní hospodář MS Řeporyje Jiří Brejcha. Na samotných akcích ho potom někdo ze spolku doprovází. Loni to byli Lucie a Lukáš Šimkovi. Letos měl Jirka k dispozici moji maličkost.

Beseda byla připravena pro dvě skupiny. Starší a mladší „předškoláky“. Ačkoliv se jedná o malé děti, najdou se mezi nimi i tací, kteří mají vědomosti o zvěři i myslivosti jako takové, že by mohli hned absolvovat zkoušky z myslivosti, a to skutečně nepřeháním. Když vám na otázku, které zvíře si vyhrabává nory, odpoví bez váhání pětiletá holčička, liška a jezevec, zůstanete chvíli skutečně paf.

Dichtiví posluchači.

Letošní povídání bylo o chování v přírodě s ohledem na zvěř i vegetaci a přikrmování zvěře v době nouze. Děti se seznámily s tím jak se zachovat pokud se při svých návštěvách s rodiči v přírodě setkají třeba s divočáky, ale i jinou zvěří. Nemluvili jsme ale jen my. Postupně jsme se dozvěděli i příběhy dětí z jejich rodinných toulek přírodou. Beseda pokračovala ukázkami krmiv, které předkládáme zvěři v zimním období a stočila se také na „jejich“ kaštany i žaludy. Dnes již děti vědí, co která zvěř vyhledává ke snědku a co má nejraději a že do krmítka pro zpěvné ptactvo nepatří tvrdé pečivo, ale ptačí zob!

Malí pomocníci myslivosti.

Besedu jsme ukončili společným nakládáním sesbíraných  kaštanů a žaludů a již teď se těšíme na další setkání napřesrok. Slíbili jsme, že přivedeme i loveckého pejska. Ale o tom až příště.