Plení okolí vašeho domu divoká prasata?
Navštěvují dokonce vaši zahradu?
Pokud jsou pro vás nevítaní hosté, věnujte pozornost následujícím řádkům!
Prase divoké, nazývané též černá zvěř nebo lidově divočák, obývá naší domovinu již od pradávna a vždy byl vnímán jako zvěř škodící na kulturních plochách. Jedná se o velice vitálního všežravce, který původně žil převážně ve starých lesních komplexech, kde nacházel plno potravy ve formě bukvic, žaludů, ale i larev hmyzu, červů i měkkýšů, apod. V noci, kdy je jeho aktivita největší, navštěvoval pole i louky a páchal významné škody šlechtě i poddaným. Pro se již Marie Terezie a následně její syn Josef II. rozhodli s touto zvěří „rázně zatočit“. Lov nebyl nijak omezen a kdo chtěl divočáky chovat, musel je uzavřít do obor a odpovídal za neprostupnost jejich ohrazení. S příchodem válečných konfliktů v první polovině XX. století došlo k porušení zdí a plotů obor, která už také nebyla tolik udržována a divočák se tak začal opět usazovat ve volné krajině.
V posledních letech zažíváme největší nárůst populace za posledních 200 let. Není to tím, že by myslivci tuto zvěř nelovili (v r. 2017 bylo uloveno extrémních 225 tisíc kusů), ale naše, byť kulturní krajina, poskytuje zvěři to co potřebuje – KLID (neexistence svých predátorů), KRYT (neudržované zarostlé pozemky a rozsáhlé polní monokultury) a KRMIVO (lesní plody a polní plodiny, bioodpad z našich zahrad). A pokud je divočák někde rušen přesouvá se jinam. Tak se také dostal i do našich obcí a měst, kde jsou převážně pozemky nehonební, leč některé zarostlé, pro člověka, neprostupnými křovinami. Ve městě se skutečně hon na divočáky pořádat nedá. Lovíme je zde individuálním způsobem lovu a chytáme je do pastí.
Někdy si i divočáky nevědomky krmíme sami. Že ne? Kam vyvážíte shrabané listí nebo posekanou trávu z vašich zahrádek? Nekončí někdy hned za vaším plotem v lese nebo na neudržovaném pozemku? Takovéto nepovolené „bioskládky“ přitahují červy, myši a larvy hmyzu a následně i divoká prasata.
Pokud tedy tuto zvěř ve své okolí nechcete, je nutno provést následující opatření:
- bioodpad pouze na obcí určené skládky nebo do vašeho komposteru
- udržovat neproniknutelné ohrazení pozemku
- instalace odpuzovačů
- působit na vlastníka sousedního pozemku, aby ho udržoval.
Pokud nemáte svoje pozemky obehnané alespoň půl metru vysokou podezdívkou, nemá černá zvěř problém se dostat přes prakticky jakýkoliv standardně dodávaný plot (tzv. pletivo). Zde doporučujeme provést vyztužení betonářskými kari sítěmi s velikostí oka cca 10x10cm a průměrem drátu cca 5mm. Stačí nastřihat pásy cca 60cm široké a v místě stávajícího plotu je asi 20cm zapustit do země a následně pevně přichytit k plotovým sloupkům a stávajícímu pletivu.
Tam, kde není možné oplocení doporučujeme použít tzv. pachových ohradníků. Jedná se o chemickou látku přírodě a lidem neškodnou, speciálně vyvinutou pro tyto účely. Zhotovení ohradníku můžete vidět na následujících obrázcích:
Nosnou hmotou pro chemickou látku jsou zde molitanové kostky cca 10x10x10cm.
Postřiky provádíme dle doporučení výrobce odpuzovala, např. výše zobrazený.
Divočáci se také nechají zahnat zvukem silvestrovských petard.
